Hlavní změny v závazkových vztazích po 1.1.2014

 I.       Úvod

S účinností od 1.1.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. – „NOZ“) a s ním související zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb. – „ZOK“), které nahrazují stávající občanský a obchodní zákoník a řadu dalších norem soukromého práva.

 

1. Z hlediska podnikatelů je tedy třeba soustředit se na následující okruhy změn:
2. Zkrácení promlčecí lhůty ze 4 na 3 roky, event. smluvní modifikace
3. Proces uzavírání smluv – důsledné vyžadování písemných úkonů a včasné odmítání nepřijatelných změn v objednávkách
4. Revize stávajících smluv o výkonu funkce jednatele

V ostatních věcech je možno vyčkat, jak se vyvine aplikační a výkladová praxe, jíž dnes není možno odpovědně předvídat.

1. II.    Základní změny

1. 1.      Smlouvy

Úvodem je třeba uvést, že staré smlouvy a smlouvy, o jejichž uzavření bylo zahájeno jednání před 1.1.2014, se řídí starou úpravou, i když podle nich bude plněno až po tomto datu (§ 3028 odst. 3 NOZ). Výjimkou jsou pouze smlouvy nájemní, jak bude uvedeno níže.

1.1  Uzavírání smluv

NOZ počítá více s ústní formou jednání a uzavírání smluv (§ 559 NOZ). Je však třeba doporučit držet se písemné formy smluv nebo si alespoň obsah smlouvy nechat potvrdit písemným „potvrzovacím dopisem“, jehož obsah pak bude pro případný spor rozhodující (§ 1757 NOZ).

Současně je také třeba věnovat zvýšenou pozornost odpovědím oslovených partnerů na nabídky služeb a zboží. Od 1.1.2014 se totiž za přijetí nabídky a tedy za závazné uzavření smlouvy bude považovat i zaslání protinávrhu, který podstatně nemění podmínky původní nabídky.

Pokud tedy přijde v reakci na nabídku objednávka s pozměněnými údaji a nebude z tohoto důvodu ze strany společnosti bez zbytečného odkladu odmítnuta, bude závazná pro společnost ve znění těchto změn.

Společnost jako navrhovatel však dle našeho názoru může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo obdobným způsobem.

1.2  Předsmluvní odpovědnost

Novinkou je předsmluvní odpovědnost, pokud jednání stran o uzavření smlouvy tak daleko, že se jeví její uzavření jako vysoce pravděpodobné a nedošlo k němu jen proto, že toto jednání smluvní strana ukončila, aniž pro to měla spravedlivý důvod (§ 1729 NOZ). Pak lze požadovat po takové straně náhradu škody např. v podobě ušlého zisku z připravované smlouvy.

To je možno využít tam, kde smluvní partner ukončí jednání těsně před uzavřením smlouvy nebo v době, kdy bude obtížné prokázat např. uzavření ústní smlouvy, a kdy současně již došlo např. k objednání materiálů. Je třeba ovšem počítat s tím, že zavedení tohoto institutu do praxe soudů může být pomalé.

1.3  Všeobecné obchodní podmínky

Současně je pamatováno i na otázky všeobecných obchodních podmínek. Ty zásadně nesmí obsahovat tzv. „překvapivé klauzule“, tj. ustanovení, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, pokud je nepřijala výslovně (§ 1753 NOZ).

Jednostranné změny VOP pak mohou být provedeny pouze, pokud je toto ujednáno a je sjednán způsob oznámení změn, které musí být přiměřené, a zajištěna možnost druhé straně vypovědět smlouvu ve lhůtě, která je dostatečná pro obstarání plnění od jiného dodavatele.

Současně lze doporučit určit i předpokládaný rozsah změn, jinak zákon připouští pouze ty změny, vyvolané okolnostmi, které strana nemohla znát již při uzavření smlouvy. Není ještě zcela jasné, zda toto pravidlo bude aplikováno pouze na „masové smlouvy“ (např. dodávky energií, telekomunikace) nebo i na menší subjekty.

NOZ pak řeší také situaci, kdy dojde k tzv. střetu obchodních podmínek, tj. když každá strana ke smlouvě připojí své obchodní podmínky. Pokud strany odkážou v nabídce a v jejím přijetí na obchodní podmínky, které si vzájemně odporují, je smlouva přesto uzavřena. Smluvní vztah se v takovém případě bude řídit těmi ustanoveními obou obchodních podmínek, která nejsou ve vzájemném rozporu (§ 1751 odst. 2 NOZ). Pokud však některá ze stran bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle (tj. po doručení podepsané smlouvy druhou stranou) uvedený způsob aplikace obou smluvních podmínek odmítne, smlouva uzavřena není.

1.4  Změny a zrušení smluv

Zvláštního významu po 1.1.2014 nabude ustanovení smluv, podle něhož lze smlouvy měnit nebo rušit jen písemně.

V rámci posílení neformálního prvku v zákoně se totiž pro změnu či zrušení smlouvy uzavřené v písemné formě se vyžaduje písemná forma, pouze pokud tak bylo mezi smluvními stranami ujednáno. Pokud pro daný typ smlouvy není předepsána zákonem povinná písemná forma, je obecně možno ji měnit rovněž ústně tj. bez nutnosti písemných dodatků, pokud ve smlouvě není stanoveno jinak (§ 1758 NOZ).

Nově může být i u běžných smluv důvodem ke změně i podstatná změna okolností. Dle § 1765 NOZ dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Nedojde-li k dohodě, může na návrh kterékoliv ze stran rozhodnout soud.

1.5  Staré rámcové smlouvy

Řada společností má uzavřeny rámcové smlouvy z minulých let, na jejichž základě jsou realizovány služby a dodávky dle jednotlivých objednávek. V odborné veřejnosti zatím nepanuje shoda ohledně právního režimu těchto smluv po 1.1.2014. Převažuje však názor, že by se objednávky doručené po tomto datu měly řídit primárně novým občanským zákoníkem. Tento náhled tak vyžaduje po společnosti prověření podmínek stávajících rámcových smluv tak, aby byla vyhledána případná ustanovení, jež by mohla s novou úpravou kolidovat a působit tak potíže do budoucna 

1. 2.      Platební podmínky

2.1  Splatnost

NOZ přebírá i poslední úpravu splatnosti závazků mezi podnikateli. Pokud je obsahem vzájemného závazku podnikatelů dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná do 30 dnů ode dne doručení faktury nebo výzvy k úhradě nebo převzetí zboží či služby (§ 1963 NOZ).

Lze si však ujednat splatnost i delší, až 60 dní.  Nad tuto lhůtu pak jen pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. (Bohužel, tak jako nyní, v praxi závisí délka splatnost a otázky, co je pro věřitele hrubě nespravedlivé, spíše na skutečné vyjednávací síle.)

2.2  Kvitance

Současně může dlužník při úhradě dluhu požadovat vystavení kvitance (§ 1949 NOZ). V takovém případě bude věřitel povinen žádosti vyhovět a vystavit kvitanci s předepsanými náležitostmi (min. jméno věřitele a dlužníka, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn).

Je třeba si dát pozor, aby věřitel nechtěně nepotvrdil více, než bylo splněno. Platí totiž, že:

• je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo uhrazeno také příslušenství pohledávky (např. úroky z prodlení),
• pokud jde kvitance vydána u opakovaného plnění z téhož důvodu (např. nájemné, servisní poplatky) na plnění později splatná, má se za to, že plnění splatná dříve byla již uhrazena (§ 1950 NOZ).

Pokud je tedy vydávána kvitance pouze na část dluhu, pouze na jistinu nebo na pozdější plnění, pak je třeba toto přímo v kvitanci uvést (tj. např. příslušenství neuhrazeno, předchozí splátka ze dne XXX dosud neuhrazena atd.)

Kvitance vystavená na nezaplacený dluh pak působí jako prominutí dluhu.

V souvislosti s plněním lze pak upozornit na ustanovení § 1932 a § 1933 NOZ, která stanoví postup při započítávání splátek na části dluhu, případně na více dluhů. Preferováno je přitom plnění v celku. Při plnění po částech má věřitel právo na náklady vzniklé v souvislosti s plněním po částech.

1. 3.      Úrok z prodlení a smluvní pokuta

V souvislosti s plněním dochází také ke změnám v otázkách sjednání úroků z prodlení a smluvních pokut.

Obecně platí, že věřitel nemá právo na náhradu škody ve výši v jaké je kryta úrokem z prodlení (§ 1971 NOZ) nebo smluvní pokutou (§ 2050 NOZ). Nicméně, ve smlouvě lze dle našeho názoru stále dohodnout i paralelní nárok na smluvní pokutu, úrok z prodlení a náhradu škody.

Kromě možnosti soudu k návrhu dlužníka smluvní pokutu přiměřeně snížit (§ 2051 NOZ) a nově též prohlásit za neúčinné ujednání o smluvním úroku z prodlení, zhoršuje-li nedůvodně postavení dlužníka (§ 1972 NOZ), se pak uplatní i další změna.

Pokud věřitel bez rozumného důvodu otálí s uplatnění práva, úroky mohou činit jen tolik co jistina a další jen až od okamžiku, kdy věřitel své právo uplatnil u soudu (§1805 NOZ). Současně platí, že při přiznání práva na plnění soudem je promlčecí doba přiznaných práv 10 let, avšak úroky a úroky z prodlení přirůstající později, mají běžnou promlčecí dobu, tj. 3 roky.

Pro podnikatele to znamená, že by měl pohledávky soudně vymáhat nejen s ohledem na běh promlčecí lhůty, ale také na výši nabíhajícího penále.

1. 4.      Další změny

V ostatním lze poukázat na další změny:

–         Možnost sjednat smluvně úrok z úroku (§ 1806 NOZ)

–         V případě úplatného postoupení pohledávky ručí postupitel za její existenci a dobytnost i bez výslovného ujednání ve smlouvě (§ 1885 NOZ).

–         I podnikatel může být ve vztahu slabší stranou a domoci se ochrany jako slabší strana zejména tam, kde nevystupuje jako profesionál v oboru (s výjimkou ochrany proti lichvě). Pokud podnikatel prokáže, že je slabší stranou, může se dovolat ochrany proti řadě omezujících, nesrozumitelných, nevýhodných či nevyvážených ustanovení smlouvy např. u tzv. adhezních – formulářových smluv (§ 1798 a násl. NOZ).

Nicméně, podnikatel se může této ochrany výslovně vzdát. Zde je potřeba vždy dávat pozor na klauzule ve smlouvách, kde silnější strana takové vzdání se práv požaduje.

–         Sjednocení promlčecí lhůty na 3 roky (§ 629 NOZ). Současně je možné smluvně upravit délku promlčecích lhůt odlišně v rozmezí 1 – 15 let (§ 630 NOZ – s výj. náhrady škody na zdraví, životě a úmyslného porušení práv). Prodloužení promlčecí lhůty na 10 let v důsledku uznání dluhu je zachováno.

–         NOZ umožňuje i dále omezit či vyloučit nárok na náhradu škody, a to i ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikatelům. I nadále však neleze omezit vyloučit nárok na náhradu újmy způsobené úmyslně nebo hrubou nedbalostí ani nárok na náhradu újmy na životě a zdraví. Přihlížet se nebude k omezením nároku na náhradu škody ve vztahu ke spotřebiteli, resp. „slabší straně“ (§ 2898 NOZ).

1. 5.  Kupní smlouvy

V případě kupních smluv platí nově jednotný režim (§ 2079 a násl. NOZ) se stanovenými odchylkami pro koupi movitých věcí, nemovitých věcí, prodej zboží v obchodě (včetně tzv. e-shopu) a koupi závodu.

Východiskem je původní úprava obchodního zákoníku. Změny tak nejsou nijak revoluční.

5.1  Reklamace vad

Pokud jde o reklamace vad zboží, je nyní kritériem i pro nepodnikatelskou sféru nikoli „odstranitelnost“ vady, nýbrž „podstatnost porušení smlouvy“ dodáním vadného zboží.

1. Podstatné porušení smlouvy – kupující má právo na odstranění vady dodáním nové bezvadné věci, opravou, právo na přiměřenou slevu nebo právo odstoupit od smlouvy (§ 2106 NOZ)
2. Nepodstatné porušení smlouvy – kupující má právo na odstranění vady a přiměřenou slevu z kupní ceny (teprve neodstraní-li, může odstoupit – § 2107 NOZ)

Stále se rozlišuje zákonná a záruční odpovědnost za vady.

• Zákonná odpovědnost za vady = vady, které měla věc již při převzetí či vady které vznikly později, pokud prodávající vadu způsobil porušením své povinnosti

–         lhůta pro reklamaci činí 6 měsíců od převzetí zboží (v případě prodeje zboží v obchodě přímo spotřebiteli, činí reklamační lhůta 24 měsíců)

–         pokud se vada vyskytne do 6 měsíců, pak platí domněnka, že existovala již v době převzetí

• Záruční odpovědnost – určuje se smluvně (v případě vztahů se spotřebitelem pak 24 měsíců)

Kupující přitom, není-li sjednáno jinak, není povinen platit část kupní ceny, jež odhadem odpovídá jeho nároku na slevu z kupní ceny do okamžiku, kdy bude odstraněna reklamovaná vada (§ 2108 NOZ).

Současně zákon nově umožňuje, aby se nabyvatel plnění předem vzdal svých práv, která mu mohou vzniknout v případě, že plnění bude vadné. K platnosti takového jednání je však nutná písemná forma (§ 1916 odst. 2 NOZ).

5.2  Záruka za jakost

V případě záruční odpovědnosti dochází ke změně zákonné definice. Podle dosavadní úpravy, pokud strany nesjednají jinak, platí, že pokud si strany výslovně dohodly účel a vlastnosti prodávané věci, prodávající poskytující záruku za jakost přebírá odpovědnost za to, že prodávaná věc bude po sjednanou dobu způsobilá pro smluvený účel nebo že si zachová smluvené vlastnosti.

Dle nové úpravy však záruka za jakost kryje jen obvyklý účel či obvyklé vlastnosti, není-li výslovně dohodnuto jinak (§ 2113 NOZ).

Při sjednávání záruky za jakost je tedy vhodné věnovat pozornost rozsahu záruky

Současně pak za ujednání o poskytnutí záruky může být považován i údaj na obalu nebo v reklamě. V případě různých lhůt bude platit ta nejdelší.

5.3  Vedlejší ujednání

Dochází ke zpřesnění požadavků na některá vedlejší ujednání.

Za zmínku zde stojí zejména výhrada vlastnického práva. Pokud si prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím (§ 2132 NOZ). Takovou výhradu lze sjednat i ústně.

Současně však je vyžadována písemná forma a alespoň ověřený podpis stran v případě, že toto ujednání má být účinné i vůči věřitelům kupujícího (tj. pro případ exekuce či konkursu na majetek kupujícího – § 2134 NOZ). U nemovitostí dokonce musí být zapsána do katastru.

Fakticky tak bude třeba výhrady vlastnictví sjednávat s ověřenými podpisy.

1. 6. Smlouvy o dílo

Rovněž smlouva o dílo je upravena jednotně pro podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru (§2518 a násl. NOZ). Nově také výslovně zákon umožňuje uzavřít smlouvu o dílo na dílo, jež nemá hmotného zachycení, což podřizuje danému režimu zejména smlouvy o vývoji SW, není-li součástí dodávky vlastního zařízení (§ 2631 NOZ).

6.1  Cena

Změnu lze shledat v požadavku na sjednání ceny díla.

Podle dosavadní úpravy cena díla musela být sjednána přímo ve smlouvě nebo měl být sjednán aspoň způsob jejího určení, ledaže strany projevily vůli uzavřít smlouvu i bez takového určení.

Nově k tomuto ustanovení přibyla možnost sjednat cenu odhadem a nebude-li cena sjednána, bude objednatel platit cenu obvyklou.

Současně dochází k podstatnému ztížení dodatečné úpravy ceny díla, je-li stanovena fixní částkou nebo rozpočtem.

U stavebních děl pak má objednatel dle § 2625 NOZ právo požadovat po zhotoviteli průběžná vyúčtování, pokud je cena dohodnuta s odkazem na skutečný rozsah prací a jejichhodnoty nebo hodnoty materiálu a nákladů na stavbu.

Z tohoto důvodu je třeba doporučit z hlediska zhotovitele upravit vždy ve smlouvě také podmínky navýšení ceny díla

6.2  Provedení díla

Změněn je také okamžik provedení díla. Oproti původní definici, kdy dílo bylo provedené řádným ukončením a předáním bez vad, je nyní okamžik provedení díla dán předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu. V tomto okamžiku tedy musí objednatel dílo převzít. Může tak však učinit s výhradami nebo bez výhrad.

Nepřevezme-li objednatel věc ani v náhradní lhůtě, může zhotovitel věc prodat.

Vady tak nebudou důvodem pro odmítnutí převzetí díla, pokud si strany neujednají jinak, a budou řešeny ve standardním reklamačním řízení.

Úprava reklamace vad platí obdobně jako u smluv kupních.

6.3 Stavební díla

NOZ obsahuje řadu ustanovení (§ 2623 a násl. NOZ), která se vztahují k plnění, jímž je stavební dílo, ať jde o stavbu, její úpravy či opravy.

Zejména zavádí pravidlo, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Oproti současnému stavu tedy již nebude možné odmítnout převzít stavební dílo pro existenci drobných vad, pokud si strany výslovně neujednají něco jiného.

Do zákona se nyní dostalo výslovně i právo objednatele kontrolovat stavbu v určitých stavebních fázích, pokud se na tom se zhotovitelem dohodne. Pak je zhotovitel povinen objednatele pozvat ke kontrole např. před provedení zakrytí daného prvku.

Z hlediska vad stavby dochází ke sjednocení lhůty pro reklamaci skryté vady. Tyto vady je objednatel povinen oznámit bez zbytečného odkladu poté, co je mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby (zákon přitom předpokládá, že bude vydán prováděcí předpis, který tuto lhůtu u některých částí staveb zkrátí až na 2 roky). Pokud tak neučiní, může zhotovitel namítat, že právo nebylo uplatněno včas.

Smluvně lze tuto reklamační lhůtu zkrátit pouze, pokud objednatelem není slabší smluvní strana.

Zbavit odpovědnosti se zhotovitel může, pokud prokáže, že vada vznikla v důsledku chyby v dokumentaci, kterou dodal objednatel, nebo selháním dozoru, který sjednal objednatel.

Za nejvýznamnější ustanovení z hlediska firem, realizujících subdodávky, lze přitom považovat § 2630 NOZ, které zavádí solidární odpovědnost zhotovitele a jeho podzhotovitelů za vady díla, ledaže podzhotovitel prokáže, že vada vznikla pouze rozhodnutím zhotovitele nebo selháním dozoru.

6.4 Sjednocení vlastnictví pozemku a stavby

Současně pak je třeba upozornit na skutečnost, že veškeré stavby, které nedosáhnou do 1.1.2014 určitého stupně rozestavěnosti, budou automaticky přirůstat k pozemkům. Zjednodušeně řečeno, nové stavby budou bez ohledu na stavebníky a stavitele vždy součástí pozemku a budou ve vlastnictví vlastníka pozemku.

1. 7. Nájemní vztahy

Na nový právní režim přecházejí od 1.1.2014 smlouvy nájemní, i když byly uzavřeny podle starého zákona (§ 3074 NOZ). Nebytovým prostorám je přidělen název prostory sloužící k podnikání. Rozhodující je přitom skutečná funkce, účel nájmu již ve smlouvě výslovně vymezen být nemusí.

7.1  Rizika nové úpravy pro trvání nájmu

Pokud jde o trvání nájmu, může dojít k vypovězení nájmu v důsledku změny v osobě vlastníka prostor, pokud tento koupil dům v dobré víře, že tento není pronajat. Pak je oprávněn vypovědět nájem do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, že je věc pronajata a kdo je nájemcem (§ 2222 NOZ). V takovém případě je však povinen poskytnout odstupné.

Dalším rizikem pro stabilitu podmínek nájmu představuje ustanovení § 2221 odst. 2 NOZ. Podle něj platí, že pokud pronajímatel převedl vlastnické právo k předmětu nájmu, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, která zákon nestanoví, pokud s nimi nebyl nový vlastník předem seznámen. O přiměřeném snížení nájmu či omezení povinností nájemce přitom zákon mlčí.

Není tedy vyloučeno, že se pronajímatel, který přijal nadstandardní závazky, provede účelový převod domu (např. na své s.r.o.), aby tyto závazky vyloučil.

Převody nájmu z důvodu převodu podnikatelské činnosti jsou podmíněny souhlasem pronajímatele (§ 2307 odst. 1 NOZ). Ve výsledku je toto prolomením zásady jednotnosti např. u převodu podniku.

Do jisté míry lze těmto komplikacím předejít zápisem nájemního práva do katastru. To lze však učinit jen se souhlasem pronajímatele, k jehož udělení patrně nebude pronajímatel příliš motivován.

7.2  Změny v ukončení nájmu, námitky

Nájem na dobu neurčitou lze vypovědět bez udání důvodu s výpovědní lhůtou 6 měsíců. Případně lze výpovědní dobu zkrátit na 3 měsíce, jsou-li k tomu vážné důvody. Nájem na dobu určitou lze vypovědět pouze ze stanovených důvodů (obdobných jako dosud) v tříměsíční výpovědní době.

Kromě toho budou i nadále platit zvláštní ujednání v nájemních smlouvách.

Novinkou je možnost bránit se výpovědi podáním písemných námitek do jednoho měsíce od doručení výpovědi. Pokud pak do jednoho měsíce od doručení námitek nebude výpověď stažena, může ve lhůtě dalších 2 měsíců vypovězená strana podat žalobu soudu na neplatnost výpovědi (§ 2308 – 2314 NOZ).

7.3  Náhrada za převzetí zákaznické základny

Novinkou je povinnost poskytnout náhradu za vybudovanou zákaznickou základnu při ukončení nájmu výpovědí ze strany pronajímatele jinak než pro hrubé porušení povinností (§ 2315 NOZ).

Nicméně, praktické uplatnění je problematické nejen z hlediska určení ceny zákaznické základny, ale i z hlediska určení povinné strany (pronajímatel či nový nájemce).