Hlavní změny u s.r.o. po 1.1.2014

1. Změny týkající se postavení s.r.o.

Od 1.1.2014 nastává také účinnost nového zákona o obchodních korporacích, který mění některé podmínky pro společnosti s ručením omezeným. S tím vyvstávají některé otázky pro existenci společnosti.

 1. Čím se řídí režim s.r.o. po 1.1.2014?

Byť zákon starým společnostem ponechává „starý režim“ podle obchodního zákoníku, vnucuje jim zároveň podmínky kogentních ustanovení nové normy.

Dnem 1.1.2014 pozbývají platnosti všechna ustanovení, která odporují kogentním ustanovením ZOK.

Ovšem již výklad toho, co se rozumí kogentním ustanovením zákona, je nejasný. (Zatím se za kogentní pokládá ustanovení § 137 a 138 ZOK o možnosti vydat kmenové listy a jejich obsahu, § 150 plnění vkladové povinnosti společníka, § 156 o možnosti odmítnout poskytnutí informací, § 171 o vymezení kvalifikované většiny pro hlasování valné hromady a § 173 o pozastavení výkonu hlasovacích práv společníka. To se však s postupující praxí může měnit.)

 Společnost, založená dle původního obchodního zákoníku, se tedy bude řídit:

1. Kogentními ustanoveními ZOK
2. Ustanoveními své společenské smlouvy (zakladatelské listiny)
3. Ustanoveními obchodního zákoníku, jež nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK a zároveň nejde o otázky řešené ve společenské smlouvě odlišně

2. Jaké povinnosti má s.r.o. v souvislosti se změnou právní úpravy?

V souvislosti s uvedenou změnou má s.r.o. 2 hlavní povinnosti.

1. Provést revizi společenské smlouvy, a pokud shledá rozpory s kogentními ustanoveními ZOK, provést její úpravu, a to do 30.6.2014 (změny společenské smlouvy zpravidla vyžadují pořízení notářského zápisu)
2. Provést revizi vztahu mezi společností a jednatelem (zejména pořídit řádnou smlouvu o výkonu funkce, která vymezí veškeré prvky odměn jednatele a bude schválena valnou hromadou).

Pokud jde o přizpůsobení společenské smlouvy, bude třeba prověřit aktuální znění společenské smlouvy (zakladatelské listiny), nicméně neočekáváme, že by bylo třeba do stávajících znění významně zasahovat.

U společností s jediným společníkem se významně neprojeví změny v pravomoci valné hromady rozhodovat o změnách společenské smlouvy či o zrušení společnosti. Zakotvení možnosti vydat kmenový list pak také nemá z hlediska společnosti velký význam.

Pokud jde o smluvní vztah mezi společností a jednatelem, je třeba tuto otázku řešit. Požadavek na písemně uzavřenou smlouvu o výkonu funkce (§ 59 – 60 ZOK), jež obsahuje vymezení veškerých odměna a výhod poskytovaných jednateli a je schválena valnou hromadou či jediným společníkem, podmiňuje – byť ne bezvýjimečně – možnost jednatele řádně odměňovat.

Současně tato právní úprava nepřebírá úpravu souběhu výkonu funkce jednatele a pracovněprávního vztahu téže osoby ke společnosti. Opět tedy platí, že výkon funkce jednatele nemůže být náplní pracovněprávního poměru, a znovu se tedy objevuje problém neodvoleného souběhu činností s důsledky pro pojistné na zdravotní a sociální pojištění a daň.

Do 30.6.2014 tak bude třeba tento rozpor – pokud existuje – rovněž odstranit.

 3. Jaké možnosti má s.r.o. po 1.1.2014?

Z hlediska zákona může společnost zůstat společností dle starého zákona s výjimkami stanovenými výše.

Dále má možnost do 2 let optovat pro nový zákonný režim, tj. podřídit svůj právní režim zcela nové právní úpravě.

Je pravděpodobné, že na provedení této opce bude vyvíjen tlak ze strany bank z důvodu zjednodušení právního režimu.

Lze tedy doporučit, aby společnost vstoupila – pokud zajišťuje financování pomocí služeb bank – v jednání s těmito subjekty a zjistila stanovisko úvěrující banky k této otázce.

4. Co přináší opce pro nový režim a jak ji lze provést?

Rozhodne-li se společnost podřídit svůj režim nové právní úpravě zcela, přinese jí to zejména zcela jednotný právní režim. Zejména pro právní jistotu případného obchodního partnera (např. úvěrující banky) to může být významné.

Využít lze také řadu možností, které nová právní úprava dává, a to zejména:

1.  Nižší základní kapitál – nyní až 1Kč
2. Možnost určit více druhů podílů a spojit s nimi odlišná práva, tj. vedle základního podílu (§ 135 odst. 1 ZOK) lze vytvořit i podíl s pevným podílem na zisku (§ 161 odst. 3 ZOK), podíl s příplatkovou povinností (§ 162 odst. 2 ZOK), podíl s povinností společníka účastnit se na činnosti společnosti (§ 211 odst. 1 ZOK) aj.
3. Možnost vtělit podíl do cenného papíru – tzv. kmenového listu
4. Uvolňují se podmínky pro dispozice podílem
5. Vyšší smluvní volnost pro úpravu vztahů ve společenské smlouvě
6. Možnosti jiného nastavení fungování orgánů společnost

Sama změna vyžaduje provedení změny společenské smlouvy formou notářského zápisu a provedení zápisu těchto změn v termínu do konce roku 2015.

Společnosti se tedy nabízejí následující řešení:

a)      Podřízení se režimu ZOK jako celku

1. do 30.6.2014 dát společenskou smlouvu do souladu s donucujícími ustanoveními ZOK, event. provést další změny

b)     Ponechání starého režimu OZ

1. do 30.6.2014 dát společenskou smlouvu do souladu s donucujícími ustanoveními ZOK,
2. řídit se též kogentními ustanoveními ZOK
3. v dalším pak ustanoveními dosavadního obchodního zákoníku, která upravují práva a povinnosti společníků a nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK a společníci je ve společenské smlouvě nevyloučili nebo nepřijali odlišnou úpravu práv a povinností.

Lze doporučit také provést prověření ustanovení stávajících smluv a případně upravit podmínky pro odměňování jednatelů.